Často míváš pocit, že tě na tvých toulkách cosi provází a oslovuje. Bloudíš světem, díváš se kolem sebe a to co vidíš, zapisuješ jako do deníku. Dřív než slunce zapadne za horizont, digitální otisk krajiny obalíš do několika slov a zaznamenáš, abys věděl, kde jsi byl.
Příběh krajiny jsem začal psát na v Jeseníkách v březnu 2017 inspirován knihou Jana Němce Dějiny světla. Myšlenka projektu se ale zrodila mnohem dříve, během studií na Institutu tvůrčí fotografie, když nám pedagog Jan Pohribný na přednáškách krajinářské fotografie často říkával: „Není důležité, jestli v krajině nějakou fotografii uděláš, mnohem důležitější je, že v ní jsi.“ Tahle věta se mi vryla do paměti už tehdy, ale docenil jsem ji vlastně až nedávno, když jsem při svých toulkách krajinou hledal samotu a klid v okolní přírodě. Žádný fotoaparát ani přesný plán, co vyfotíš nebo napíšeš. Žádné úpravy v počítači, jen to, co ti nabízí tvůj mobilní telefon, Instagram a Facebook – prostředky tvého sdělení. Výlet za poznáním sebe sama, odpočinek od těžkých dokumentárních souborů, na kterých dlouhodobě pracuješ. Každodenní starosti necháváš doma a krásu hledáš v obyčejných prožitcích, často kýčových, jak život sám někdy bývá. Dřív jsi je zatracoval, ale teď tě naplňují.
„Jeho Příběh však lze chápat také jako cestu, snad i jako návod, jak každý může uchopit svůj vztah k prostředí, které nás obklopuje a které máme i v sobě. Jak krajinu prožít rovněž fyzicky, jak v ní putovat, jak se do ní vracet, sledovat její proměny v ročních obdobích a někdy i nechtěné zásahy člověka ve jménu pokroku a ekonomického růstu“—Jan Pohribný
„...jak nejsem zastáncem textů k fotografiím, tak toto je poezie bohatě proložena výbornými fotografiemi. Je úžasné, co se dá udělat chytrým telefonem, ale podmínka je, aby byl v chytrých rukách a vnímavé hlavě!“—Jiří Hanke
Navštívil jsem nespočet krásných míst a když se můj mobil začal plnit snímky a texty, bylo na čase se posunout dál. Díky sociálním sítím se o projektu dozvědělo mnoho lidí, kteří začali mou práci sledovat na mém osobním Instagramu a Facebooku. Z virtuálního světa jsem projekt převedl i do toho fyzického. V dubnu 2019 proběhla v Olomouci první výstava. V pozměněné podobě byl Příběh krajiny představen v ostravské Komorní scéně Aréna a začátkem roku 2020 se dočkal uvedení v prostorách frýdeckého zámku. V listopadu 2020 vychází Příběh krajiny knižně.
„Prostřednictvím krajinných obrazů získáváme vhled do básníkovy duše. Lukáš Horký opírá některé fotografické krajiny ticha o vlastní slova, která pramení z prožívaných emocí. Tam, kde slova chřadnou, nechá autor čistě působit obrazy naplněné mystikou všednosti a ticha.“—Jiří Siostrzonek
Vydáno v listopadu 2020 v nakladatelství Surbanz, kde ji lze rovněž koupit.
Průvodní text: MgA. Jan Pohribný, MQEP
Závěrečný text: Doc. Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D.
Grafická úprava: MgA. Mgr. Lukáš Horký
Vydal: Lukáš Horký – Surbanz
Rok vydání: 2020 (1. vydání)
Počet stran: 252
Rozměr: 22 x 20 cm
ISBN 978-80-907872-3-0
Výstava Lukáše Horkého v Muzeu Beskyd
Lukáš Horký v Muzeu Beskyd: objevte jeho Příběh krajiny
Za obzorem: Lukáš Horký a jeho fotografie (TV Noe)
Co mě formovalo v patnácti, z toho těžím dodnes... (Host ČRo Ostrava)
Na svazích Králického Sněžníku se držely poslední zbytky sněhu a krajina Lukáše Horkého začala psát svůj příběh.
Autor svůj soubor neustále rozšiřuje, každý den přispívá fotkou ze svého telefonu na internetový blog, facebook a instagram. Jeho krédem je v krajině prostě být.
První výstava se odehrála v prostorách covorkingového centra v Olomouci.
Pro výstavu v Komorní scéně Aréna sestavil kurátor Martin Popelář soubor fotografií krajin, ve kterých je patrná stopa lidské existence.
Rozsáhlejší výběr kurátora Tomáše Juřáka se představil v prostorách frýdeckého zámku. Fotografie byly vystaveny za velkého zájmu veřejnosti až do června.
Řeka Morávka jako spojující prvek. Velkoplošné tisky na plátně v prostorách kavárny v Dobré.
Jednotlivá roční období se střídají v nekonečném koloběhu. Přijde konec a pak zase začátek. Editorka Monika Čermínová vymýšlí koncept knihy. Vybírají se fotky a texty.
Po několika měsících příprav je kniha připravena k tisku. Lukáš Horký nenechává nic náhodě a kontroluje výjezd přímo v tiskárně.
Z Polska letí dobré zprávy. Fragment z cyklu Příběh krajiny s názvem Krajina uhlí získal 2. místo v soutěži Śląska Fotografia Prasowa.
Milé povídání s Kateřinou Huberovou v pořadu Host ČRo Ostrava.
Lukáš Horký hostem v televizním pořadu Za obzorem.
20 obrázků × 20 vteřin je formát PechaKucha! Svižná prezentace byla připravena výhradně z jesenických fotek.
Prodejní výstava fotografických pláten v prostějovské galerii Realit bude otevřena až do konce roku 2021.
Výstava fotografických pláten v překrásném prostředí hlučínského Červeného kostela.
Lukáš Horký absolvoval Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně a Institut tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde dále pokračuje v doktorském studiu. Zabývá se vizuálním uměním, grafikou a videem. Jsou mu blízké různé intermediární experimenty, ale je především dokumentární a divadelní fotograf. V rámci černobílého cyklu Moje město od roku 2008 systematicky zaznamenává proměny města Frýdek-Místek. Svůj soubor představil v roce 2018 v opavské galerii KUPE a v následujícím roce také v Galerii Opera v Ostravě. O rok později za něj obdržel čestné uznání v soutěži Slezská novinářská fotografie. Téma proměny postindustriální krajiny provází celou jeho dosavadní tvorbu – fotografuje také zaniklé obce v Sudetech. Věnuje se převážně dlouhodobým projektům. Od jara 2017 píše obrazové lyrické deníkové záznamy ze svých toulek krajinou Jeseníků a Beskyd, které nazývá Příběh krajiny. Je také hudebníkem ve formaci Downbelow a ve volném čase hraje basketbal za BK Frýdek-Místek.
www.lukashorky.cz | instagram.com/lukashorky | facebook.com/lukashorky